Než přijde na řadu písmeno, potřebuje dítě slyšet, že slovo se skládá z částí. Tleskejte s ním slabiky ve jménech členů rodiny, v názvech zvířat nebo v říkadlech. Hrajte hru „na co myslím": „Myslím na zvíře, které začíná stejně jako máma – m…" a nechte dítě hádat. Dobře funguje i hledání rýmů: „myš – …". Vyhněte se tomu, abyste po dítěti chtěli hlásky vyjmenovat zpaměti nebo psát písmena dřív, než samo projeví zájem. Předčasný nácvik písma bez jemné motoriky vede k odporu a k chybným návykům, které se pak složitě přeučují.
Začněte tím, že si všimnete, co rivalitu spouští. U většiny rodin to bývá konkrétní situace: příchod z práce, telefonát, večerní ukládání, jídlo u stolu. Zapište si na týden, kdy se hádky opakují, a hledejte vzorec. Nejde o to děti soudit, ale najít moment, kdy je pozornost nejvzácnější. Právě tam pak můžete změnit rutinu – například nabídnout společnou činnost ještě předtím, než se děti začnou předhánět.
U dětí sledujte celkový stav, ne jen místo vpichu. Varovné signály jsou dušnost, otok rtů, jazyka nebo krku, sípání, zvracení, slabost nebo rychle se šířící červená plocha. To může být alergická reakce a je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Stejně tak zajděte k lékaři, když otok po dvou dnech neustupuje, je tvrdý, teplý a bolí víc než na začátku, nebo když se objeví horečka.
Druhý trimestr: stabilita místo výkonu Ve druhém trimestru roste děloha a mění se těžiště, takže se zvyšuje riziko zakopnutí a přetížení beder. Dobře funguje chůze, rotoped, plavání, aqua aerobic a cvičení s odporovou gumou. Do rutiny se zařazuje aktivace hlubokého břicha a pánevního dna, ale bez zadržování dechu a bez tlačení dolů. Běžná chyba je cvičení břišních zkracovaček, které tlačí břišní stěnu dopředu, a dlouhé stání na jedné noze bez opory. Vleže na zádech se cvičí jen krátce; při nevolnosti nebo tlaku v hlavě se poloha mění na bok nebo na zvýšenou podložku.
Základem je pevný rytmus, který se neposouvá ani o víkendu. Předškolák potřebuje přibližně deset až třináct hodin spánku denně včetně odpoledního odpočinku, takže doba uložení by měla být stabilní. V praxi to znamená stanovit jednu hodinu a držet ji i v sobotu. Pokud dítě v pátek usne o dvě hodiny později, v sobotu se budí stejně a v neděli je přetažené. Výsledkem je pondělní ráno, kdy se celý týden rozsype.
Lepidlo, které zničí celý obráz
Ve třetím trimestru se hodně mění dechová kapacita i kloubní stabilita. Nejbezpečnější jsou aktivity vsedě, ve stoje s oporou a ve vodě. Vhodná je chůze v pomalém tempu, plavání, jemné protahování hrudníku a zad a dechová cvičení s dlouhým výdechem. Nesnažte se protahovat do krajní bolesti, protože vazy jsou vlivem hormonů měkčí. Typické chyby: cvičení v horku, dlouhé ležení na zádech, rychlé vstávání a přehlížení otoků nebo bolesti v tříslech. Po 30. týdnu se vyhýbejte intenzivnímu posilování v předklonu a cvikům, které tlačí na břišní stěnu.
V prvním trimestru se tělo mění nejrychleji, i když břicho ještě není vidět. Vhodná je chůze, lehká síla s vlastní váhou, plavání a dechová cvičení. Cílem není zlepšovat výkon, ale udržet návyk. Typická chyba je snaha „dohnat" kondici před těhotenstvím nebo pokračovat v intenzivních intervalech a těžkých vahách. Vynechat je nutné skoky, nárazy, rychlé změny směru a cvičení vleže na břiše. U silových prvků se snižuje zátěž a prodlužuje pauza. Pokud se
objeví únava větší než obvykle, je to signál zkrátit trénink, ne ho přidat.
Prostředí v ložnici má být tmavé, tiché a chladnější, kolem osmnácti až dvaceti stupňů. Noční světlo používejte jen velmi slabé a červené, pokud ho dítě opravdu potřebuje. Dítě by mělo
usínat ve své posteli, ne na gauči u televize, protože mozek si pak neumí spojit postel se
spánkem. Pokud se dítě v noci budí, veďte ho zpátky bez dlouhého rozhovoru a bez zapínání světla. Ranní vstávání držte ve stejnou dobu i po probdělé noci – tím se rytmus srovná nejrychleji.
Nejčastější chyba je snaha